O NÁS

Znáte to rčení “drž se svého kopyta”? Já ho neznal. Tedy nejspíš neznal, protože kdyby ano, nedostal jsem se (zpátky) k truhlařině až nedávno. Nebo by to “zpátky” z předešlé věty teď vůbec nezaznělo…

 

Vyučil jsem se truhlářem. Po škole jsem ale nabral jiný směr a dřevo se mi dostalo z dohledu. Jenže zdánlivě. Les, jeho blízkost, rozmanitost i vůně, mě okouzlovaly neustále. Každý pařez, strom, každá větev jsou jedinečné.

 

Po práci jsem si pravidelně v garáži kutil se dřevem. Jednoho dne jsem si uvědomil, že tam dávno neparkuji auto, ale hromadí se tam dlátka, hoblíky, brusky a další nářadí. Musel jsem vyrobit šperkovnici pro svojí Kamilku, stolek pro tchýni a stůl pro rodinu v Českých Budějovicích, než jsem sebral odvahu podíval se do zrcadla a říct si “Michale, pojď do toho. Máš na to.”

 

A tak jsem si v roce 2015 šel pro živnosťák. Pomalu jsme rostli. Z garáže se zase stal příbytek pro auto, dílnu jsem zařídil kousek od domova na kraji Velké Bíteše, a výroba dřevěného industriálního nábytku se vedle koníčku stala i mojí prací. Pořídil jsem stroje, pár zaměstnanců a plním si svůj sen. Zpátky trávím čas se svým milovaným dřevem. A už na to nejsme s Kamilkou sami. Doma nám drží pěsti Eliška s Anežkou.